MATADOR Czech Truck Prix

MATADOR Czech Truck Prix

A je to tady. Ani jsme se v závodním světě pořádně nerozkoukali a už je tu poslední víkend letošního oktávkového klání. Propočty v tabulce průběžného pořadí ukazují, že naprosto reálnou souhrou budoucích výsledků můžeme z aktuálního třináctého místa posko

V pátek jsme již tradičně využili volných testovacích jízd, ve kterých jsme na silně opotřebovaných gumách testovali především techniku. Zdálo se, že auto funguje bez sebemenších problémů, a že repase předních tlumičů pomohla jejich těsnosti. V sobotním volném tréninku jsme obsadili dvanácté místo, což s ohledem na míru opotřebení našich gum a fakt, že několik jezdců obulo gumy nové, nebylo špatné. Před kvalifikací kdosi prohodil, že by bylo stylové zajet čas do desátého místa a zopakovat si superpole, které bychom tak absolvovali v prvním a posledním víkendu. Bohužel. Kvalifikace pro nás dopadla velmi smolně, když po výjezdu z boxu, kterému předcházela úprava tlaku pneumatik, začalo pršet a jako kvalifikační čas se nám počítal čas, dosažený v zahřívacím kole. Ten však stačil jen na třináctou pozici na startu prvního závodu. Jak jsme se později dozvěděli, je celá naše taktika špatná. Pneumatiky se totiž foukají málo, po jejich ohřátí se tlak zvedne a jezdec pak bez zastávky u mechaniků ve druhém až čtvrtém kole zajede kvalifikační čas.

Před nedělní první jízdou jsme si procházeli pozice na startu našich soků a zkoušeli vymýšlet různé, v praxi vlastně nepoužitelné, předjížděcí manévry. Nervozita houstla a to zřetelně více než v nefinálových bitvách.

Start MATADOR Czech Truck Prix se nám sice celkem povedl, ale sázka na vnější stopu první zatáčky tentokrát nevyšla. Nicméně Gottwalda s Kárným mělo naše auto za sebou a Jupu těsně před Pálem, kterému jsme se kolo od kola přibližovali. Asi ve čtvrtém kole jsme šli po hezké bitvě před Pála a začali dotahovat Jupu. Kolo nato však na konci cílové rovinky, kde se brzdí z maximální rychlosti asi na 60km/hod., šel Peter Pál pozdě na brzdy a v rychlosti kolem 130 km/hod. nám trefil auto do pravého boku. Auto šlo za doprovodných zvuků sypajícího se skla přes kačírek zpět na trať, a jezdec nevědom si toho, že má pravou část auta o 40 mm kratší než levou, si upravil helmu a pokračoval v jízdě. Jízda byla ovšem velkým dobrodružstvím, auto doslova tančilo na trati, pravé zatáčky nedotáčivé, levé přetáčivé, chvíli bez posilovače,... Nechávat za sebou Kárného s další skupinkou tak vyžadovalo obrovské úsilí. Ve druhém kole po kolizi odpadl Gottwald s Kárným a nám stačilo alespoň závod dokončit. To se bohužel nepovedlo. Po dalším kole se v okolí přístrojové desky zakouřilo a auto definitivně zhaslo. Po prozkoumání škod zhasla i naděje na účast ve druhém klání. Oprava si vyžádá nový skelet s rámem a řadí se, jako zatím všechny absolvované karamboly, k námi nezaviněným. O to byl kalich hořkosti plnější. Dokonce i viník se nepovedl, Peter Pál, s jehož stájí jsme již podruhé sdíleli dvojbox, je nám z celého startovního pole nejbližší, peníze shání stejně těžko jako my, je tu první sezónu jako my a i jezdecky nemá o moc větší závodní praxi. Ihned po závodu přišel a velmi se omlouval.

Díky tomu, že smůla byla tentokrát mimořádně při chuti, skončil náš tým v MATADOR Czech Truck Prix až na 14. pozici letošní sezóny z celkem 26 jezdců. K desáté příčce však chybělo málo, Kárný s Gottwaldem nedokončili první jízdu a Jupa pro změnu druhou. Dojet tak obě jízdy na nějakém sedmém či osmém místě...

Fotografie